Proč kašleme? Kašel ve světle vědeckých poznatků
Proč kýcháme? Prozkoumejte tajemný svět kýchání
Shrnutí článku
Témata
Kýcháním vypuzuje tělo vzduch z plic a zprůchodňuje tak dýchací cesty. Kýchání však také šíří choroboplodné zárodky vedoucí k infekcím dýchacích cest. Některé reflexy doprovázející kýchání ještě nejsou objasněné.
Proč kýcháme a zastavuje se nám při kýchání srdce? Co by se stalo, kdybychom kýchali s otevřenýma očima? V následujícím článku řešíme řadu otázek a záhad o tomto jednoduchém, ale vrcholně užitečném tělesném reflexu.
Přečtěte si vše o kýchání, včetně některých vyvrácených mýtů a dalších fascinujících pravd a faktů týkajících se kýchání.
Proč kýcháme?
Kýchání je reflexní jev, při kterém dochází k náhlému, mimovolnímu vypuzení vzduchu z plic nosem a ústy. Většinou je způsobeno podrážděním nosní sliznice, což je tkáň, která vystýlá dutinu uvnitř nosu.
Kýchání je ochranný reflex, který zastává velmi důležitou funkci. Základním účelem je zprůchodnění a vyčištění dýchacích cest, pokud tělo detekuje chemické nebo fyzikální dráždivé látky, např. prach, pyl nebo kořeněná jídla.
Kýchání však má i své záporné stránky. Jedná se totiž o nejúčinnější způsob, jak šířit infekce dýchacích cest. Pouhé jedno kýchnutí může vygenerovat asi 20 000 viry nabitých kapének a asi 100 000 choroboplodných zárodků, které mohou setrvávat ve vzduchu, dokud je nevdechne jiná osoba. To je přibližně 6,66krát více kapének než při kašli.
Proč kašleme? Přečtěte si tento článek a prozkoumejte vědecké poznatky o kašli.
I když je kýchání lékařsky popsáno již od dob Hippokrata (který žil v letech 460–370 př. n. l.!), stále kolem něj panuje mnoho záhad a řadu z nich musí vědci teprve odhalit.
Tématem probíhajícího výzkumu je například přesná identifikace neuronů nebo molekulárních drah, které jsou odpovědné za kýchání. Nejasný je také důvod, proč zavíráme oči při kýchání. Dále je třeba podrobně objasnit mechanismy, které stojí za některými příčinami kýchání, jako je např. jasné světlo. Ale to není zdaleka všechno. Víte například, že někteří lidé kýchají, když pomyslí na sex? Prý tomu tak skutečně je. Důvody tohoto i řady dalších jevů spojených s kýcháním však zůstávají nejasné.
Rychlá úleva při akutním kašli a hlenu
Čím je kýchání způsobeno?
Nejčastějšími příčinami kýchání jsou:
- alergie na: pyl, plísně, srst, prach
- nachlazení nebo chřipka
- dráždivé látky, jako jsou prach, znečištěné ovzduší, suchý vzduch, kořeněná jídla, některé léky nebo prášky
- vysazení léku
Mezi další příčiny, které mohou způsobit kýchání, patří:
- jasné světlo
- přeplněný žaludek
- nejasné psychické příčiny (v takových případech se kýchání označuje jako „psychogenní“)
- některé stavy postihující centrální nervový systém, např. epilepsie
- sexuální myšlenky, vzrušení nebo orgasmus (věřte či nevěřte!)
RADA
NA ZÁVĚR
Odborníci vysvětlují, že potlačení kýchnutí může způsobit problémy se sluchem, protože stlačený vzduch, který je třeba během kýchnutí vypudit, se vrací zpět Eustachovou trubicí do středního ucha.
Jak kýchání zastavit?
Způsoby, jak zastavit kýchání, závisí na příčině. Například je-li kýchání způsobeno nachlazením nebo chřipkou, mělo by vymizet, jakmile se z nachlazení zotavíte.
Rýma a kýchání jsou také běžnými příznaky alergie. V tomto případě je nejlepším způsobem, jak zastavit kýchání, vyhnout se dráždivé látce, která vás nutí kýchat.
Zde je uvedeno několik tipů, jak se vyhnout některým běžným alergenům nebo dráždivým látkám:
- vyhýbejte se domácím mazlíčkům (nebo často vysávejte), pokud máte alergii na zvířecí srst
- používejte vzduchové filtry, aby se pyl nedostal do vzduchu, který dýcháte
- perte prádlo při teplotě alespoň 54 °C, zbavíte se tak roztočů
- vyhýbejte se bydlení v domech s plísněmi
- dbejte na častou výměnu filtrů do klimatizace
Existují také omezené důkazy, že některé přírodní léky, např. med, extrakt z rajčat, nebo léčivá rostlina chebule srdčitá (Tinospora cordifolia), mohou zastavit kýchání způsobené alergiemi. K potvrzení těchto nálezů jsou však zapotřebí další studie.
Co se stane, když kýchání potlačíte?
Kýchání je sice běžným a triviálním jevem, v jediném kýchnutí se ale skrývá spousta energie. Vědci odhadují, že při kýchnutí se vzduch vypuzuje z plic rychlostí 150–160 km/h. Při kýchání dochází k souběžnému stažení hrudních, břišních a obličejových svalů. To je také důvod, proč někteří lidé pociťují bolest při kýchání nebo si v některých velmi vzácných případech mohou přivodit závažnější poškození zdraví.
Zadržení tohoto silného reflexu, ať už ucpáním nosu nebo zavíráním úst, tedy není dobrý nápad. Takové chování je spojeno s rizikem následujících komplikací, které je sice nízké, ale reálné:
- poškození sluchu
- poškození středního a vnitřního ucha
- prasklý ušní bubínek
- závrať
- poškození bránice
- popraskání nebo poškození krevních cév
Nejčastější otázky
- V angličtině se říká „Bless you” nebo „God bless you”, což je obdobou našeho „pozdrav pánbůh“
- V němčině se říká „Gesundheit”, což je obdobou našeho „na zdraví“.
- V Itálii se říká „Salute”, kterým se dotyčnému také přeje dobré zdraví.
- V hindštině lidé přejí kýchající osobě „Žijte dlouho!“ a ta na oplátku odpoví: „Vy také!”
- bolest hlavy
- únava
- bolest krku
Stručně řečeno nic. Lidé mají při kýchání tendenci zavírat oči v důsledku takzvaného „autonomního reflexu“ – tj. nevědomého pohybu v reakci na daný podnět. Zatím nevíme, co přesně tento reflex způsobuje, někteří vědci však spekulují, že se jedná o ochranný reflex, který má chránit oči před dráždivými látkami, které kýchání vyvolaly.
To znamená, že podle vědců je možné kýchnout s otevřenýma očima bez jakýchkoli zdravotních následků. Odvěký mýtus, že při kýchání s otevřenýma očima může dojít k vypadnutí očních bulev, je naštěstí opravdu jen pouhý mýtus.
V nejhorším případě by zvýšený tlak způsobený kýcháním mohl způsobit popraskání nejmenších krevních cév. To však není nebezpečné.
Ne, při kýchání se srdce nezastavuje.
Při každém kýchnutí dochází k souběžnému stlačení hrudních, břišních a obličejových svalů, kterým se vypuzuje vzduch z plic. Krátkodobé zvýšení tlaku vzduchu v hrudníku ovlivňuje průtok krve a může způsobit krátkodobou změnu srdečního rytmu.
Podle některých odborníků mohl tento krátký pocit stát za vznikem mýtu, že během kýchání dochází k zástavě srdce.
Lidé po celém světě vyjadřují sice mírně odlišné, ale v podstatě podobné reakce na kýchající osobu. Například:
Z historického pohledu jsou všechna tato přání spojena s rozšířenými pověrami, že jsme při kýchání vystaveni zlým duchům nebo nebezpečí.
Ano, rýma a kýchání mohou být příznaky infekce variantou omikron, nejnovější variantou viru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Dalšími hlavními příznaky této infekce jsou:
Chcete-li se dozvědět více o rozdílech mezi příznaky chřipky a nachlazení, přečtěte si náš článek „Jak rozpoznat a léčit příznaky nachlazení a chřipky“
%20(2).webp)
Mohlo by vás zajímat
.webp)
